Život s krakeny
Ani nevím, jak se to stalo, ale v mé neexistující kabelce se najednou ocitli ne jeden, ale hned dvě fenečky. Totiž Americký buldok Ňuňu a po roce i Bordeauxská doga Ejmička alias Emílek. Moji psí kamarádi k nezaplacení.
Každé ráno začíná stejně. Hlasité zívnutí a následné pazvuky míváme místo budíku. Pustím obludária ven a jdu se věnovat úklidu. Během chvilky je mám za zadkem a pronásledují mě po celém bytě. Snaživě vysávám tisíce chlupů, Emil skáče, protože začala ranní hra „Na vysavač“. Kouše hadici, Ňuňu štěká, protože se jí hra nelíbí a já se chci oběsit. Utřu prach a zjistím, že chlupů na podlaze spíš přibylo, než ubylo. Tak si sundám brýle, nic nevidím a je uklizeno. Sednu k televizi, pustím počítač a chvilku surfuji na netu. Chvilka klidu, ale opravdu jen chvilka. V hlavách mých psíčků se rozsvítí kontrolka „čas jídla“ a už mi u gauče zpívají Ódu na oběd. Mé nervy jejich zpěv nevydrží a nakrmím je. Na vteřinu je od nich pokoj, tedy na deset vteřin, protože soutěží v tom, kdo rychleji sežere svou misku. Malý ponny Emil se po jídle napije a potopa je na světě. Ještě mi přijde ukázat své laple, co se jí houpou až k zemi a než stihnu vytáhnout papírový kapesník, už lítají po celým bytě slinty. Musela se přece oklepat. A já nadávám. Opět je mám obě u gauče s novou písní „Kdy už půjdeme ven?“ Snažím se jim vysvětlit, že venku hrozně prší, že dnes ven nejdeme. Marně. Další hra „Na přemlouvání“ je v plném proudu, Emil mi kouše ruku, se kterou pohybuji myší od počítače, pak i myš, Ňuňu štěká, pak se rvou a já s nadávkami jdu pro bundu a gumáky. Radost je k nezaplacení a tak schytávám pár ran, jak na mě dohromady těch sto kilo střídavě skáče. A jde se ven. Co bych pro ně neudělala.
Vlaji za nimi v dešti jak blázen. Nechodím já s nimi, ale oni se mnou. Na poli je pustím a nadávám, protože mi čvachtá v gumákách. Posléze zjistím, že tam mám díru. Ňuňu si hrála. Emílek zahlédne srnu a je to tu zase. Tomu, kdo nás pozoruje, se naskytne vtipný obrázek. Vyplašená srnka, dychtivý Emil, křičící panička, Ňuňu, si to v jedné lajně pěkně za sebou štrádujeme skrz pole. Já ve snaze chytit toho lovce, Ňuňu ve snaze dohnat mě, protože si myslí, že jí utíkám. Po deseti minutách a vzdalujících se dvou tečkách plivu plíce, nemůžu popadnout dech a ztrácím hlas. Nadávám si, že příště za ní nepoběžím, protože to je zbytečná námaha. Nikdy jí totiž nedohoním a akorát jsem na dalších pár dní zmožená. Vždycky ale běžím znovu.
Emila ani po půl hodině v lese nenajdu a tak jdu s Ňuňu domů, zmoklá jak slepice, uřícená a ještě uřvaná. Cestou volám muži, že Emil utekl, co mám dělat. Fňukám s říkám mu: „Co když se nevrátí?“
„Takové štěstí nemáme,“ odpoví mi manžel ve snaze mě rozesmát. Emil se totiž vždycky vrátil buď sám, nebo několikrát na policejním vodítku. A měl pravdu. Emílek sedí u dveří, veselá, s jazykem na zemi a já jí radostí ani nevynadám. Odemknu dveře, krakeni kolem mě proklouznou a šťastné, že se se znovu setkaly, se honí po celém bytě. Bláto a voda cáká do všech stran a já začnu nanovo uklízet. Vykoupat je, je boj na život a na smrt, a když to mám po hodině za sebou i s úklidem koupelny, jdu se připravovat do práce. Jedna šichta za mnou a druhá přede mnou.
Po příchodu domů mě vítají štěkotem a já zjišťuju, že Emil si hrála se svou novou hračkou. Dveřmi a prahem. Třísky se válí po celé chodbě a pár jich má přilepených na pyskách. Úklid nechám na ráno, protože vím, že mě ten kolotoč čeká znovu. Naleju si víno a pozoruji ty dva krakeny, jak spí u krbu, zamotané do sebe, unavené po perném dnu. Projede mnou vlna lásky, pomuchluju je a vydám se do říše snů nabrat další síly na zítřek. Život s krakeny není vůbec jednoduchý…
Ve středu Ňuňu odešla do psího nebíčka a nějak si nemůžu zvyknout na to ticho. Nikdy bych neřekla, jak se mi bude stýskat po štěkání, škrábání, kňourání, bryndání, špinění a mém jekotu… Ale když tak koukám se slzami v očích na Emila s čumákem od hlíny a kapajícími slinami, myslím, že za pár dní začnu zase nadávat a křičet…
Mirka Stajkova
Chci prsa! Značka: Velká...
Vždycky se mi líbila velká prsa. Už jako malá jsem se těšila, až dospěji, že se budu také takovými jednou pyšnit. Jako má maminka, jako měla babička, prababička a všechny prapraženy v naší rodině. Velká prsa se totiž dědila z generace na generaci. A pak si nejspíš pán Bůh řekl: „Dost! To už stačilo!“. A to zrovna ve chvíli, když jsem se narodila...
Mirka Stajkova
Tati a jak se dělají miminka?
Děti a jejich všetečné otázky, na které někdy nemáme odpověď, nebo nevíme, jak jim odpovědět, aby byla spokojenost na obou stranách. A tak trochu lžeme, vymýšlíme si, přibarvujeme, abychom ty jejich malé hlavičky příliš nezatěžovali „dospěláckými“ věci, na které mají ještě dost času a tak se vyhnuli dalším a dalším otázkám PROČ, PROČ a PROČ? Někdy si však děti s pomocí televize, reklam a jejich naivního myšlení dokáží dát dvě a dvě dohromady a udělají si představu samy, se kterou jsou ve výsledku spokojené jen oni a my tak často vypadáme jako naprostí idioti.
Mirka Stajkova
Můj rok blogu na iDnes
Konečně se mohu pochlubit, že jsem u něčeho vydržela déle než měsíc. Můj blog na iDnes slaví rok. Na zdraví...
Mirka Stajkova
Bavorština podruhé
Učit se německy ve škole je jedna věc. Použít jí pak v praxi je věc druhá. Na co mě však žádná škola ani v nejmenším nepřipravila, byl bavorský dialekt. Takzvaná Bavorština.
Mirka Stajkova
Jak jsem se na chvíli stala Francouzkou
Pořád přemýšlím nad tím, jak asi musí znít moje rádoby Němčina pro rodilého Němce. Hodně hostů z hotelu, kde pracuji se mě ptá, z jaké že části Francie to pocházím. Poprvé mě to docela rozesmálo a hosté se divili, že nejsem Francouzka. Prý mám takový přízvuk.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
Pronájem mezonetového bytu 3+kk v Holicích
Hradecká, Holice, okres Pardubice
15 000 Kč/měsíc
- Počet článků 41
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2194x